Prima o seconda metà del I sec. d.C.
Ossirinco. Il papiro è mutilo e particolarmente lacunoso nella parte centrale.
Edizioni
*P. Oxy. 5202.
Studi
Henry-Parsons 2014, pp. 125-127; 129-138.
Ἀπ̣[ί]ω̣να Ποс̣[ειδωνίο]υ̣ Φιλοπατότειον γραμμα-
τ̣ι̣̣[κ]ὸ̣[ν] κ̣α̣ὶ φ̣[̣̣̣̣̣̣. . .] . . [. . .] καὶ π̣ο̣ι̣ήμαсι δὶс περιεδο-
νε̣ι̣κην πρῶ̣τ̣ον ἀνθ̣ρ̣ώπων καὶ τρὶс καθ̣ελόντα
τὴν ἐν Ἄρ̣γ̣ει{α} ἀсπίδ̣α̣ καὶ ἐν Ϲυρακούσαιс ―
с̣τ̣ε̣φα̣ν̣ω̣θ̣έ̣[ντα] τρ̣[αγ]ῳδ̣ι̣αι καὶ ἐπὶ Ϲεβαсτὸν
π̣α̣ρ̣α̣γ̣ε̣[ν]ό̣μ̣̣[ενο]ν ἀγ̣ῶ̣να καὶ ἄλλ[ο]υс πολλοὺ̣с λαβόντ(α)
с̣τεφά̣ν̣[ου]с̣ κ̣[αὶ] π̣ρῶτον ποιητῶν εἰсελάсαντα
ἐπὶ λ̣ε̣υκῷ ἅρματι τεθρίππωι ἐτείμη̣сεν
ἡ πατρὶ̣с̣ сειτήсει τῇ ἐν πρυτανείωι καὶ χρυсῶι̣
[. . .] . . . ῳ κ̣α̣ὶ̣ χ̣ρυсωτῷ τῆс̣ περιόδο̣υ̣[с]τ̣εφάνωι
[ca. 10 ] . . θ̣ . . ι̣ῳ τῶν Μο̣υ̣с̣ῶν̣ с̣τεφ̣ά̣ν̣ω̣[ι]
[ca. 10 ] . . . [.] . . κ̣α̣ὶ̣ π̣ορφυ̣ρ̣ . . [.] . . . . . ιχ̣ρυс̣[
[ca. 10 ] . ἐ̣π̣ικ̣. . . . η̣θ . . . ν̣ καὶ ἀν̣α̣κ̣ηρυ̣[
[ca. 10 ] . ξο̣с καὶ ἀριστ . [.] α̣ . . . ε̣ιχ . κα̣ὶ αν[
[ ca. 13 ] . [.] . . . . . . . . . τ̣ῷ сταδίῳ τοῦ [
[ ca. 15 ] . . . . . ν . μ̣[. . .]ω̣ν̣ . ρ̣α̣ . [
[ ca. 16 ] . . υ̣κα . κα̣[. . .] . [. .] . . . [
[ ca. 11 κ]α̣ὶ ἀνδριάντι ἐν̣ . . ξ . [. . . . . .]
[ ca. 12 ]. νιον Μ̣ηνοδώρου αν . [. . . . . .]
[ ca. 9 ἐν τ]ῷ γυμ̣[ν]α̣с̣ίῳ καὶ̣ . . [. . . . . . .]
[ ca. 12 ] . ρ̣ε . . κα̣[. . . .]. . η . . [. . . . . . .]
. . [ ca. 12 ] . . . δ . [ . ἀνδριά]ντι κα[ὶ ἀсπι-]
δε̣[ί]ῳ . [. . . .] . . [. . . .] ἐν̣ . . [. . . .] οἱ̣ π̣ερὶ τ̣ὸ̣[ν]
Διό̣νυσ[ον καὶ] τ̣οὺс ἄ̣λλουс [θε]ο̣ὺс τεχνεῖτ̣[αι]
ἀν̣δριά̣[ντι] κ̣αὶ̣ ἀсπιδεί[ῳ ἐν] τ̣ῷ Δ[ι]ο̣νυсε[ί]ῳ,
ἐν Ῥ̣ώμ̣[ῃ οἱ] ἀ̣πὸ τῆ̣с οἰ̣κ̣[ου]μ̣έ̣νη̣с εἱερο̣ν[εῖ-]
κ̣αι <καὶ> ο̣ἱ̣ το̣ύ̣[των] ἐπ[ιс]τ̣άτα̣[ι ἀνδριάντ]ι̣ κα̣ὶ ἀ[с]π̣ε̣[ι-]
δείῳ π̣ε̣[ρ]ιχ̣ρ̣̣ύсῳ οπ . [. . . . . . . .] . π̣α . . . [. . .]
. ειτ̣αι̣ τη̣ . ε̣ι ησε . [. . . . . . . . . .] с̣ ἐπὶ . . ν̣[. . .]
μ̣ένων Ἀπίωνοс ἀνδ̣[ριάν]τ̣ω̣ν̣ ἐν Ἀκτίω[ι καὶ]
ἐ̣ν Ὀ̣λ̣υμπί̣ᾳ καὶ ἐν Π̣υθῶι κα[ὶ] ἐν [Ἰ]с̣θμῶι κ̣[αὶ]
ἐ̣ν̣ Νεμ̣έ̣α, vac. Ϲυρακόсιοι ἀ̣ν̣δρ̣ιάντι δημοсί̣[ωι]
κ̣[αὶ] ἑ̣τ̣έρωι ἀνδριάντι, ὃν̣ сυ̣ν[ε]ν̣έγκαс κατ´ ἄ̣[ν-]
δ̣ρ̣α̣ ἐ̣ποιηсεν ὁ δῆμοс, καὶ ἀσπ̣ί̣δι̣ περιχρύ[σῳ]
κα̣ὶ̣с̣τ̣ε̣φάνῳ χρυсῷ πε̣ν̣τή̣κ̣ο̣[ν]τα χρυсῶν̣, [καὶ]
τ̣ὸ Μουсεῖον ὅλον̣ εἰс οἴ̣κ̣ηсιν̣ ἐδωρήсαν[το.]
Traduzione
Apion, figlio di Posidonios, del demo di Filopatore, grammatico e … il primo tra gli uomini (che fu) due volte periodonikes in poesia e che per tre volte vinse lo Scudo di Argo e a Siracusa fu incoronato nella tragedia e si presentò all’agone dell’imperatore e ottenne molte altre corone e (fu) il primo dei poeti a fare un ingresso trionfale su un carro bianco a quattro cavalli, la patria lo onorò con il mantenimento a spese pubbliche nel pritaneo e con … d’oro e una corona dorata della periodos…una corona delle Muse…e di porpora…nello stadio…e con una statua nel…di Menodoros…nel ginnasio…con una statua e un piccolo scudo…i technitai devoti a Dioniso e ad altre divinità (lo onorarono) con una statua e un piccolo scudo nel Dionyseion, a Roma i vincitori dei giochi sacri (provenienti) dal mondo abitato e i loro maestri (lo onorarono) con una statua e un piccolo scudo…delle statue di Apion ad Azio, a Olimpia, a Pito, all’Istmo e a Nemea, i Siracusani (lo onorarono) con una statua pubblica e un’altra statua, che il popolo realizzò con il contributo di ognuno, e con uno scudo coperto d’oro e una corona d’oro del valore di 50 monete d’oro, e (gli) donarono l’intero Museion come abitazione.